Včelařská konference

Je polovina dubna. Stačí počkat takových 14 dnů a trubců pro oplození matek bude všude dostatek.
Stačí tedy zjistit, jestli včely jsou dostatečně silné, to znamená, jestli včelstvo v běžné síle ztratilo matku až někdy na jaře nebo včelstvo v mimořádné síle ztratilo matku někdy v prosinci na začátku zimy. A jestli je dostatečně silné, je nejvhodnější řešení takové včelstvo bez matky použít k odchovu nové oplozené matky.
Jedině pokud včely ztratily matku už někdy dříve na podzim nebo to bylo už při ztrátě matky slabé včelstvo, jsou nyní včely tak slabé, že těch 14 dní do založení matečníku plus další cca 14 dní- měsíc, než nová oplozená matka odchová první své včely, včelstvo nevydrží a je nejrozumnější volba ho za teplého dne vytřepat.
Pokud je tedy včelstvo dostatečně silné, doporučuji počkat takových 14 dní a potom do včelstva vložit plást s vajíčky a jednodenními larvičkami, aby si běžným postupem jako oddělek vychovaly novou matku. Je to lepší řešení,než nyní včelstvo střepat nebo spojit a zrušit a za 2 - 3 týdny do toho úlu dávat z jiného včelstva plod se včelami a plásty a tvořit oddělek. Nově vytvořený oddělek má totiž nedostatek včel a ty je stejně třeba vzít společně s plodem z nějakého jiného včelstva a tím ho v době první jarní snůšky oslabit, zatímco pokud se včelstvo ponechá, stačí do takového včelstva přidat jen čistý otřepaný plást s plodem bez včel a včely původního včelstva potom matku odchovají. Dokonce nevadí ani když jsou ve včelstvu trubčice, stačí do včelstva přidávat každých 7 - 10 dní jeden plást s vajíčky a larvičkami, ty odčerpají přebytek mateří kašičky od trubčic a včelstvo potom na druhém, nejpozději na třetím přidaném plástu ty matečníky vytvoří.
Je tedy třeba v nejbližším teplém dni to včelstvo prohlédnout a zjistit, jak je silné. A zjistit, jestli tam nějaká matka je nebo není. Pokud totiž tam je trubčina souvislá, tak to naznačuje, že to je trubčina v trubčím plástu a to může udělat jen nějaká oplozená matka, která má jinde zakladené dělničí voští s dělničím plodem. Může to být matka, která třeba kvůli chybě včelaře - třeba nedostatku prostoru nebo kvůli vrozeným dispozicím už nyní signalizuje velkou plochou trubčího plodu náběh na rojení v květnu. To by znamenalo včelstvo sledovat a provádět jen opatření proti rojení, jestli výměnou matky za novou, rozdělením atd, to je víceméně jedno. Nebo to může být nějakým způsobem matka přes zimu poškozená, takovou včely nechávají klást, dokud nejsou vhodné podmínky k výchově a oplodnění nové matky. Potom včelstvo matku donutí zaklást tak 1 - 3 matečníky tiché výměny, nechají novou matku vylíhnout , oplodit a nahradí jí tu starou poškozenou. Tam by se teoreticky nemusely včely sledovat vůbec..
Klasický hrboplod neboli zakladení dělničího plástu trubčími vajíčky, kdy jsou některé buňky vytaženy a zvětšeny a jiné potlačeny a plod v nich není, totiž produkují jen trubčice nebo neoplozená kladoucí matka. A ve stadiu zavíčkovaného plodu se hrbplod nedá splést s ničím jiným.
Co se týká toho, jestli odchovávat matky nebo je kupovat, je třeba vyhodnotit, jestli tlak na nákup matek, všelijakých F1 a podobných šlechtěných není v první řadě jen prosazování komerčních zájmů producentů matek. Kvalitní matky se dají při zachování pár jednoduchých pravidel v pohodě odchovat z vlastního plodu včelstva. Případný přínos šlechtěných matek je až v době, kdy včelař už včelaření umí a chov dobře zvládá. Dokud včelař začíná a zkouší, je přínos, výše snůšky, určována právě povedeným či nepovedeným zkoušením a je pak v podstatě jedno, jestli matka je šlechtěná nebo nešlechtěná. Kromě toho i pro nákup a používání všelijakých vyšlechtěných matek je zkušenost a dovednost pro manipulaci s nimi velice žádoucí a to se nejlépe naučí na vlastních odchovaných matkách....
Je docela možné, že i kdyby se plod na odchov matečníku přidal nyní, že by mladá matka už pěkný teplý den a nějakého trubce na oplození našla, ale není to jisté. Přiznám se, že já to letos zkouším, ale obecně to nedoporučuji.